Neskrývá se více neznámého v eventualitě, že nádor (pokud je neresekovatelný) zanecháme v těle tak jak je, tj. s luxusní výživou, než v eventualitě, že této "neodhadnutelné vraždící bestii" přiškrtíme výživu?

Vážený pane doktore Lajkepe,
 
Mám systematickou výhradu k terminologii ve Vašem článku Devitalizace - ilustrativní příklad pokusů na lidech v praxi Publikováno dne: 20.2.2003 Zdroj: ZN
 
Jde o to, že není dostatečně definováno, co je míněno termínem "devitalizace" a"devitalizační zásahy"? Je míněno podvázání jednoho nádoru za účelem omezení výživy pro tento a pouze tento nádor, dokonce v situaci, že jej stejně nelze odstranit, nebo je míněno podvázání jednoho nádoru za účelem dosažení eradikace všech metastáz a buněk stejného typu v celém těle?
Může se to zdát směšné hnidopišství, ale má to zásadní význam.
Termín "devitalizace" není vůbec "šťastný" či jednoznačný.  To je právě důvodem, že bez vyjasnění terminologie není možné dostat se z místa.
 
Co je technickou podstatou "devitalizace"? Podvázání cév. A ejhle! Dovolil by si někdo vynášet podobné výroky o starém známém  "podvazování cév"?
Ne. Vždyť "podvazování cév" je tou nejrutinnější nutnou součástí každé operace, kde se provádí resekce jakékoli tkáně, zásobované krví, ať nádoru nebo čehokoli jiného. Jinak by po resekci pacient vykrvácel, ne?
Je potřeba revize Helsinské deklarace např. k tomu, aby někdo podvázal tepnu a zabránil toku krve tam, kam nechceme - třeba na podlahu, ale třeba i do nádoru, u kterého prostě jen NECHCEME, aby byl vyživován tak dobře jako doposud?
 
Při definování termínů je tedy třeba rozlišovat mezi 2 hlavními případy podvazů nádorů:
1) Jde o podvázání nádoru za účelem dosažení devitalizace vzdálených a nedostupných metastáz či dalších nádorů, čili kdy se sází na efekt přes reakci imunitního systému, která opravdu NENÍ zcela prověřena a jde zde o něco nového s přídechem experimentování. (Jen tohoto případu se mohou -podle mne- týkat Vaše výtky)
2) Jde o podvázání nádoru pouze za účelem snížení výživy pro tento jeden jediný nádor, který navíc třeba ani není možné resekovat (ať již z jakéhokoli důvodu). U tohoto případu NEJDE o nic neznámého s neodhadnutelnými důsledky. Podvazuje se třeba žaludek, aby člověk zhubl. Podvazují se běžně nádory, aby je bylo po zmenšení hmotnosti snazší resekovat.
U podvázaného nádoru NEMŮŽE nastat nic jiného než to, že následkem nedostatečné výživy bude slábnout a zmenšovat svou hmotu. Po klinických testech víme navíc i to, že takový podvaz nezpůsobuje sepse, NEZVLÁDNUTELNÉ antibiotiky.
 
NAOPAK: více neznámého se skrývá v eventualitě, že nádor zanecháme v těle tak jak je, s jeho veškerou luxusní výživou!
Je známo, že nádor má vlastnost podporovat angiogenezi cév, zásobujících ho krví, natolik, že dochází k jejich předimenzování - v poměru k zásobení ostatních pro život mnohem důležitějších a užitečnějších orgánů.
To je podle Vás žádoucí stav, který v sobě neskrývá nic nebezpečného?
O co jistější situace je, když takovému nádoru výživu přiškrtíme?
 
PŘÍKLAD: Před asi 2 lety přišla k mému známému chirurgovi 90-letá žena s 30-cm nádorem na lýtku. Byla ve stavu, že klasickou operaci by nepřežila. Lékař jí proto přiškrtil cévy zásobující i odkrvující její nádor, což byl jednoduchý nezatěžující zákrok. Nádor na noze se od té doby začal pomaloučku a polehoučku zmenšovat, až nakonec zcela zmizel. Babička se přitom cítila mnohem lépe již od začátku, protože  nádor jí musel přestat škodit hned od okamžiku podvazu.
 
Jistě víte, že nádory poškozují tělo tím, že do krevního oběhu vysílají mnoho typů látek s mnoha "záškodnickými" funkcemi. Nakonec - na co jiného umírá nositel nádorů než na jejich aktivity?
A je to snad v zájmu pacienta, nechat bez zábran pouštět tyto látky do jeho těla, když stačí mnohdy tak málo - pár uzlíků?
 
 
Ani u toho ale nekončí nutnost rozlišování pojmů.
I u skupiny "2)" nastává několik zcela odlišných okolností:
z hlediska resekovatelnosti:
2A) případ, kdy je nádor resekovatelný a dala by se přednost pouhému podvazu, přestože resekce by vypadala jako neriskantní a rozumný zásah
2B) případ, kdy je nádor resekovatelný, ale resekce by nedávala smysl, např. proto, že by se nijak zásadně nezměnila situace pacienta, protože by mu v těle zbylo stejně spousta dalších nedostupných nádorů, nebo protože by přílišná zátěž nebyla vyvážena dostatečným pozitivem, atd.
2C) případ, kdy je nádor neresekovatelný a přesto je proveditelný podvaz jeho zásobení 
 
 
z hlediska kolize s použitím chemoterapie:
2B/C-a) případ, kdy by se kvůli tomu, že byl podvázán nádor, zrušila smysluplná aplikace chemoterapie, která by dle všeho mohla mít prospěšný efekt
2B/C-b) případ, kdy by se kvůli tomu, že byl podvázán nádor, zrušila aplikace chemoterapie, která by nemohla mít léčebný účinek, pouze paliativní
2B/C-c) případ, kdy by se kvůli tomu, že byl podvázán nádor, nerušila žádná aplikace chemoterapie, prostě proto, že by stejně nebyla plánována
 
Nesmíme ovšem zapomínat ani na to, že existuje případ "devitalizace nádoru s jeho invaginací do střeva". To je přeci případ, o kterém i Doc. Havlíček (předseda ChS) prohlásil, že tato technika jeví všechny znaky "LEGE ARTIS" postupu.
Nevidí důvod, proč by se nemohla používat.
Doteď jsem přitom nezaznamenal, že by někdo při odsuzování "devitalizací" nějak tyto případy vyčleňoval. Ani Vy ne.
 
Musím končit, protože můj dopis začíná být neúnosně dlouhý.
Uzavřu tedy otázkou, která je nasnadě:
 
Trval byste na přídomku "experimentování s neznámým a netušeným" i u "podvazu nádoru s jeho invaginací do střeva" či v popsaných případech, jako jsou 2B/C-b/c)?
 
Děkuji,
Martin Tlustý.