Úvod k tomuto webu
Martin Tlustý


Tyto webové stránky připravuji jako jakousi rešeršní službu, tj. shromáždění co nejširšího okruhu informací a odkazů na dané téma, jak vědeckých, tak ale i populárně vědeckých, které nejsou pokryty čistě vědeckými zdroji.
Zpracovávám je jako laik, ani se nesnažím vydávat se za odborníka v medicíně. Vkládám do stránek pouze práci se shromážděním
a utříděním materiálů, ev.jejich překladem do angličtiny v anglické části.
Pokud k něčemu uvádím svůj text, má většinou cenu jen jako položení nezodpovězených otázek.


Části webu v jiných řečech nejsou pouhé překlady z češtiny. Zvláště anglická a německá část obsahují i články, které MUDr. Fortýn a další vydali pouze v té řeči a překlad do češtiny zatím neexistuje.
Pokud umíte anglicky či německy, dává proto smysl kliknout i na příslušnou vlajku.

Uvedené články nevyjadřují samozřejmě nic víc a nic miň než názory jejich autorů.
 


Mini-informace o DEVITALIZACÍCH NÁDORŮ

Pro ty, kdo by nevěděli ani základní věci, uvádím zde základní informaci, přestože je to vše zřejmé ze všech ostatních uvedených materiálů.

Devitalizace nádorů je revoluční metoda léčby pevných rakovinových nádorů, objevená v r. 1957 MUDr. Karlem Fortýnem. Spočívá v důsledném podvázání jak tepen, zásobujících nádor krví (a tedy O
2 a výživou), tak žil, které krev z nádoru odvádějí. To způsobí postupné odumírání nádoru v těle, které za optimálních podmínek (pokud není imunita zdevastovaná chemoterapií, ozařováním, či jinak) vyprovokuje imunitní systém člověka k boji proti všem buňkám totožného typu s buňkami odumírajícího nádoru. Výsledkem je (v optimálním případě) totální vybití všech rakovinových buněk v těle, včetně v metastázách či buněk volně se pohybujících v krvi.

Již samotné odumření podvázaného nádoru může být plusem
I v případě, že by se nespustila kýžená reakce proti všem rakovinovým buňkám, může mít devitalizace i tak smysl, neboť způsobí v každém případě odumření alespoň toho nádoru, který je bezprostředně podvázán. I to může být velkou výhodou oproti klasické resekci v případech, kdy není nádor přístupný pro resekci, ale cévy, které ho zásobují a odkrvují přístupné jsou, čili devitalizace může dosáhnout toho, co by prostředky klasické resekce nebylo možné.

Opakování devitalizace kvůli pokrytí všech klonů
Někdy v průběhu rozvoje rakoviny vznikají varianty či klony původních rakovinových buněk. Potom je nutné dělat devitalizaci opakovaně. Pokud po první devitalizaci zlikviduje imunitní systém jen 1 typ buněk, je třeba devitalizovat alespoň některé ze zbylých nádorů, aby v další etapě imunitní systém zlikvidoval další typ či klon.

Nepřístupné nádory
I pokud jsou nádory nepřístupné jak pro resekci, tak pro devitalizaci, existuje ještě možnost devitalizovat metastázy, které se dříve či později stejně objevují i na jiných místech než je primární nepřístupný nádor.

Váha jednotlivých podmínek
Hlavně podle zkušeností MUDr. Fortýna se zdá, že nejdůležitější podmínkou pro úspěšnost devitalizace je absence předchozí léčby chemoterapií, ozařováním, či jinými metodami, které mohou oslabit imunitu.
To prokázal již první případ MUDr. Fortýna z r. 1957, kterému udělal devitalizaci.
Tento člověk měl břišní dutinu zcela prorostlou nádory a navíc prostřelenou. Nemoc snad již nemohla být více generalizována. Přesto se po devitalizaci z rakoviny uzdravil.
Samozřejmě, že čím je člověk při devitalizaci mladší a v nižším stupni rozvoje nemoci, tím je určitě jeho šance na uzdravení vyšší.
Výše popsaná podmínka je ale dle všeho zásadní, alespoň pro spuštění reakce imunitního systému proti nepodvázaným nádorům a buňkám. Vlastnímu podvázanému nádoru nezbývá samozřejmě nic jiného než odumřít, ať je stav imunity jakýkoli.
Další podmínkou uzdravení se zdá extrémní opatrnost po devitalizaci na nastydnutí a nakažení se banální infekcí. V době, kdy je imunita plně zaměstnána odbouráváním odumírající tkáně a bojem s rakovinnými buňkami, může člověk podlehnout banální infekci.

S devitalizací jsou, zdá se, spojeny 3 objevy MUDr. Fortýna
1) Podvázaný nádor lze nechat v těle bez velké obavy ze sepse. Hraje zde pravděpodobně roli to, že v těle odumírají buňky původně nepoškozené, pouze hladem. Tento proces se zdá pro tělo řešitelný. Buňky hladem postupně (až po dobu několika měsíců) "usychají" až odumřou. S tím si z nějakého důvodu ví tělo rady. Asi horší situace by byla, kdyby se v těle octly buňky umírající překotně následkem poškození třeba popálením, ozářením, atd.
2) Je potřeba podvázat jak tepny, zásobující nádor, tak žíly, kterými krev odtékala. Přesto, že se to může zdát nadbytečné, je to zásadní důležitosti. I proti toku krve se asi může k nádoru dostat určité množství kyslíku..., které ho může vyživovat. Také se do krve tímto východem mohou možná vyplavovat klamavé prvky, které nádor produkuje pro zbytečné zaneprázdnění imunitního systému či snad ředit se tudy znaky, které imunitním buňkám identifikují nepřítele.
3) Hlavní objev, že podvázaný, odumírající nádor, pokud se nechá v těle, může imunitnímu systému definovat nepřítele a spustit boj, který může skončit vybitím VŠECH rakovinových buněk v těle, což nedokáže s jistotou žádná jiná dosavadní metoda.

Proč byla metoda i sám Dr. Fortýn ignorováni po 44 let?
MUDr. Fortýn to jednou odůvodňoval, snad napolo žertem, že je to tím, že je tato metoda příliš laciná. Dalším důvodem může být, že je příliš jednoduchá. Některým mozkům se může příčit uvěřit, že může fungovat něco jednoduchého, když extrémně složité a sofistikované metody dávají jen nejisté výsledky.
Další důvody (kterým se ani nechce věřit) by byly ještě nepěknější: žárlivost mnohem výše postavených lékařů či zájmy kolotoče peněz kolem výroby a distribuce cytostatik, ve kterém je ročně jen u nás kolem 5 miliard korun.


*

*

*