Uvádím tu tento článek i když se přímo netýká "devitalizací nádorů".
Dotýká se jen témat "lékaři - Mengelové" a "ukrývání pravdy před českou veřejností".

SCI-FI: Tušení doktora Součka

Ross Hedvíček, 5. března 2002, 1. díl


Bylo 26. prosince 1978 a doktor Ludvík Souček seděl ve své kanceláři v ošklivé budově na náměstíčku naproti obchodního domu Kotva a měl tušení. tušení nejen stínu a souvislostí, ale hlavně tušení neblahé. On už jich za ty roky měl těch tušení pár, ale tohle vypadalo na velký průser.
Napřed ty stíny Američanů. Ale ty už byly pryč. Pak ty stíny jejich příbuzných, co se v Praze objevily před půl rokem. Ale to už nebyly stíny, ale úplně živí Američané s hromadou otravných otázek, že nakonec musel doktor Souček zavolat "nahoru", aby "zamini" zavolalo na americkou ambasádu a aby otravné Američany šupem poslali zase pryč i s jejich otázkami. A vůbec se okolo téhle věci, která byla vždy klasifikovaná jako "státní tajemství" - což je ještě lepši tajemství než obyčejné "přísně tajné!" začalo všechno nějak podivně hýbat. Jak dlouho je možné ukrývat pravdu? Navždy? V Československu ano... Chtěl o tom doktor Souček mluvit?

Všechno začalo tehdy v Koreji. ČSSR tehdy vyslala kontingent vojáků, všechno prověření komunisté - oficiálně se tomu říkalo "československá mise", aby tam vybudovali nemocnici. Jenže v té nemocnici se dělaly pokusy na amerických válečných zajatcích. Mengele by blednul závisti.
Všechno možné.. Od obyčejných amputaci typu "co to s vojáčkem asi udělá?" až po zkoušeni chemických a biologických zbrani. A různé ty drogy na hlavu - mind-altering drugs and mind-control drugs - zajatci pak ani nevěděli, kdo jsou a kde jsou a "šli jako ovce", jak pravil svědek. A když už nebyli k ničemu, tak cesta vedla do krematoria. To krematorium na spalováni oběti tohoto "lékařského výzkumu" vybudovali taky příslušníci "československé mise". Po provedeni "výzkumu" byli zajatci, kteří to nějak zvládli přežít, popraveni. Československé krematorium v Koreji běželo na plný výkon nepřetržitě celé měsíce.
Zajímavé bylo, že už tehdy - začátkem padesátých let - experimentovali čeští a sovětští "lékaři" s kokainem a heroinem. Joseph Douglass popisuje v knize Red Cocaine, jak na amerických zajatcích byly zkoušeny různé dávky kokainu a heroinu za účelem vyvolání "mini-infarktu" srdce, připadne celých sérii těchto "mini-infarktu"...Výzkum to byl tak zajímavý, že po změně válečné situace v Koreji se to celé přestěhovalo do nemocnice ve Střešovicích. Krematorium už ani nebylo potřeba stavět - už bylo na místě. Generál Šejna později před amerických Kongresem dosvědčil, že řada pitevních zpráv z pitev těchto zajatců mu prošla rukama. A ještě i po úplném skončení války v Koreji bylo 100 amerických zajatců, ve skupinách po 25 dopraveno do Střešovic. Většina z nich prý byla odtud poslaná do Sovětského svazu a pochopitelně už o nich nikdo nikdy neslyšel. A tak dodnes jsou v českých nemocnicích ve funkcích "primářů" a "docentů" i lidé, kteří to tehdy v padesátých a šedesátých letech jako mladí "lékaři" zažili a zůčastnili se - nadějní čeští Mengelové... Podobná situace se opakovala později ještě jednou - v šedesátých letech začali přilétat do Prahy američtí váleční zajatci z Laosu a Vietnamu. Autobusy se začerněnými skly je dopravovaly na místo určeni - někteří už Prahu neopustili, někteří prý pokračovali zase do Moskvy. Šejna to odhadoval na dalších 200 zajatců.

Ale to už bylo dávno. Doktor Souček nebyl jen zubař (pamatujete film Maratonec, jak Lawrence Olivier vrtal zuby Dustinovi Hoffmanovi s otázkou "Je to bezpečné?"), voják z povoláni, enigma zahalena v záhadě, on byl i spisovatel, přímo "literární sopka" (to je citát)! Mezitím se doktor Souček na české veřejnosti proslavil autorstvím rady románu a publikaci v oblasti takzvané "vědecko-fantastické literatury" - tedy sci-fi, a častým vystupováním v televizní Vlaštovce s Olgou Čuříkovou. Začalo to knížkou Cesty slepých ptáků v roce 1964, která se posléze stala trilogii a pokračovala knihou Runa Rider v roce 1967 a Sluneční jezero (to zní jak Foglarovka!) v roce 1968 - poslední dvě byly dokonce "zdramatizovány" jako fiktivní reportáž a vysílány v českém rozhlase - sice to byl krotký plagiát triku Orsona Wellese, když v předvečer Halloweenu 1938 "zdramatizoval" pro rádio hru H.G. Wellse "The War of the Worlds", ale v Česku stejně nevěděli kdo byl Welles ani Wells, takže to bylo jedno.
Po osmašedesátém pokračoval Souček v čilém publikování, vzpomeňme jen namátkou "Operace KILL" z roku 1970, "Zájem galaxie" z roku 1973 a pak už přišlo velké dílo "Tušení stínu" v roce 1974, následováno publikací "Tušení souvislosti" v roce 1978. A teď už měl Ludvík Souček napsáno i jeho nejnovější tušení a to "tušení světla". Zatím jen v manuskriptu.
Sekretářka donesla kávu a zavřela za sebou dveře. Souček se po chvíli napil, zalapal po dechu a s rachotem spadl z křesla za jeho psacím stolem.
Byl to mohutný chlap se spoustou nadváhy. Sekretářka se podívala dovnitř a utíkala k telefonu. Po chvíli přisel zvenku s ruským přízvukem hovořící muž a poslal ji pryč.. Obešel stůl k ležícímu Součkovi, který už se nehýbal, z kapsy vytáhl pouzdro s injekční stříkačkou a vyprázdnil ji do ležícího.

Oficiální oznámení znělo, že doktor Ludvík Souček (1926 - 1978), autor velké rady publikaci z oblasti sci-fi, zemřel na následky infarktu. Víc nic. To víte, špatná životospráva, a taky hodně pil. Výraz "mini-infarkt" nikde nezazněl. Asi nebyl českým "lékařům" znám. České veřejnosti zase nebylo známo, že dr. Ludvík Souček byl účastníkem oné československé "mise" v Koreji a že byl v době před jeho smrtí opakovaně kontaktován rodinnými příslušníky amerických vojáku, kteří jsou dodnes klasifikováni jako MIA (Missing InAction).
Součkovo poslední dílo "Tušení světla", které existovalo pouze v jediném exempláři, tak jak je autor napsal, záhadně zmizelo po jeho smrti v nakladatelství Albatros, kde mělo být připravováno a přepisováno k vydání.
Nikdy nebylo nalezeno.

Pokračování příště. ... Bude na téma: "Zajatci to nepřežili - ale kolik nepotrestaných českých doktorů Mengele je v ČR dodnes?"
----------------------
U sci-fi povídek se sice nikdy žádné "zdroje" neuvádějí, ale to víte Češi jsou Češi, a bez zdroje uvěří jen Právu ... takže tady máte pár zdrojů k mému sci-fi:

http://www.aiipowmia.com/testimony/sejna17.html
http://www.aiipowmia.com/faxnet/sejnapasses.html
http://library.thinkquest.org/C001155/noframes/exposition_spring.htm
http://www.frankolsonproject.org/Articles/NorthKoreans.html
http://www.btinternet.com/~old.whig/freelife/fl33elam.htm
http://www.pir.org/main2/Jan_Sejna.html
http://www.pray4pows.org/usa/korwar/us_news_fresh_evidence96.html
http://www.usvetdsp.com/story27.htm
http://members.tripod.com/~msg_fisher/fleet-3b.html
We will bury you, by Jan Šejna, 1982
Decision-Making in Communist Countries : An Inside View, by Jan Šejna
Red Cocaine: The Drugging of America and the West, by Joseph D. Douglass,
New York: Edward Harle
Limited, 1999 edition, 182 pages, paperback.
Autor tímto děkuje P.P. za původní informaci a plk. L.C v.v. za odvahu to všechno potvrdit.

-------------
REKLAMA: Další mé články jsou na nové webstránce
http://www.humintel.com -
dále doporučuji k nahlédnutí
http://www.mbs.sk/sections.php ,
http://www.aaawebpages.cz , http://www.sietovka.sk
A nezapomeňte si vyhledat svého oblíbeného strýčka v seznamu spolupracovníků StB na
http://www.cibulka.com !
-------------
to unsubscribe = send email to
listmanager@humintel.com with UNSUBSCRIBE ROSS-HEDVICEK in the body of text