Reakce na Radiofórum o devitalizacích nádorů

z 6. 3. 2002

(kde účinkovali Jana Klusáková, MUDr. Jar. Svoboda a Doc. Ryska)

Martin Tlustý, 12. 3. 2002

 

Poznámka k dnešní "patové" situaci:

Za konkrétního pacienta má zodpovědnost (jako poslední instance) jeho konkrétní lékař, ne MZ. Tuto zodpovědnost z něho nemůže nikdo sejmout.

Podle Helsinské deklarace je přitom povinen použít i nestandardní metodu, pokud ty standardní nedávají smysluplnou šanci na úspěch, kdežto o nestandardní se jak lékař tak pacient DŮVODNĚ domnívají, že ANO.

MZ a ČChS v těchto případech pod pohrůžkou ztráty licence nutí v určitých případech jednat lékaře proti svému svědomí a tím i proti zákonu.

Je to nesolidní jednání, protože ty instituce se tváří, jako by přebíraly zodpovědnost, která ale ZŮSTÁVÁ i nadále jedině na tom konkrétním lékaři.

Dole přikládám kopii mého pohledu na "non lege artis" dopis MZ.

 

Konkrétní poznámka k pořadu Radiofórum:

 

1) Doc. Ryska dělal závěry z 1. série klinických testů ve smyslu, že neosvědčily léčebný efekt devitalizace ! ! !

Všichni (i ze strany MZ) přitom přiznávají, že 1. série testů NEBYLA koncipována na ověření léčebného efektu, ale na ověření bezpečnosti zákroku, neboli potvrzení nebo vyvrácení obavy z FATÁLNÍCH, neboli SMRTELNÝCH, neboli CELKOVÝCH sepsí organismu.

Nebyla postavena dokonce ani tak, aby ověřila, zda nebude docházet k sepsím bez přívlastku (rozumějte k "určitým" sepsím, které budou zvládnutelné antibiotiky).

Odbočka k Prof. Antošovi:

Tak se to snaží (opět nesolidně) "ex post" vykládat Prof. Antoš (v Sauně): že byly očekávány "určité" zvládnutelné sepse a k "určitým" zvládnutelným sepsím opravdu dochází.

To je podvod. Před 1. sérií testů nebyly očekávány jen "určité" zvládnutelné sepse. Takové by NEBYLO potřeba ověřovat a obětovat na to životy řady lidí, zatímco by bylo možno místo toho bez strachu ze SMRTELNÝCH sepsí postavit protokoly mnohem benevolentněji, tak, aby pacienti měli alespoň nějakou šanci na léčebný efekt.

Samozřejmě, že kdyby si MZ a 4 pracoviště, účastnící se 1. série testů, nastudovali materiály MUDr. Fortýna a jeho týmu a konzultovali s tímto týmem, mohli by tak (tj. zodpovědněji) testy postavit. Jejich nedbalost a pýcha tak způsobily, že posílali účastníky testů ZBYTEČNĚ do vyššího rizika (ne nižšího!) než bylo třeba.

Nefundovanost projevů Doc. Rysky (a dalších) jen potvrzují tuto tezi, že si nenastudovali dostatečně materiály týkající se metody, kterou ověřovali, ani své pochopení věci dostatečně nekonzultovali s těmi, kdo mají s devitalizacemi min. o 32 let víc zkušeností než oni, čímž ohrozili životy svých pacientů.

U devitalizace, která je ještě neprobádaná systematicky, ale MUDr. Fortýnovi "fungovala", je důležité konzultovat KAŽDÝ detail, protože se ještě neví přesně, KTERÝ detail má jakou důležitost.

Pro úspěšnost D. může být zásadní například optimální POMĚR D:X:N, neboli poměr mezi hmotou nádorových buněk

D= které jsou devitalizované (ponechají se v těle bez přísunu výživy)

(příliš mnoho D. hmoty může tělo neúměrně zatížit, ale příliš malé množství zase nemusí spustit reakci imunitního systému)

X= které se z těla odstraní (pokud zbyde příliš mnoho nepodvázané hmoty s dokonalou výživou, může příliš škodit tělu a být pro imun. sys. nezvladatelným soustem, pokud by ale zbývající množství nebylo kritické, může být výhodnější pacienta netraumatizovat další otevřenou ránou, která by také odčerpávala síly)

N= opak "X", tj. masa ponechaná v těle bez podvázání a bez resekce (vysvětlení je u "X").

Tyto zásadní věci samozřejmě všechna 4 pracoviště, která prováděla 1. klinické testy zcela zanedbala.

S týmem MUDr. Fortýna a RNDr. Horáka, kteří mají JEDINÍ 32 -leté (respektive zprostředkovaně 45-leté) praktické zkušenosti, totiž nekonzultoval během testů NIKDO ŽÁDNÝ konkrétní případ a ani následně je neinformoval o průběhu a výsledcích operací.

To byl výraz arogance vůči pacientům v testech.

Odporovalo to samozřejmě i veškerým vědeckým zásadám, podle kterých je NEMYSLITELNÉ, aby se ověřování neúčastnili objevitelé metody.

 

2) Jediný, kdo mluvil ZCELA bez znalosti věci, byl MVDr. Mrňák, který se do pořadu dovolal a tvrdil, že se zabývá onkologií u psů, a že devitalizace byly prováděny JEN na prasatech a ještě nestandardních. To není pravda. Devitalizace nádorů již léta pomáhají zachraňovat životy zvířat PRÁVĚ hlavně u psů. Pokud tento veterinář tvrdí, že se zabývá onkologií u psů a neví to, je to jeho obrovská ostuda. Je to buď důkaz jeho profesionálního selhání, že si tyto údaje nezjistil, nebo důkaz vědomého podvodu. V obou případech není co závidět.

Doc. Ryska se toho telefonátu ovšem chytil jak světla v temnotách a jedinému člověku, který tam kázal pouze absolutní bludy, plně přitakal a začal ho vynášet až do nebes, že ten pan doktor veterinář jediný řekl tu nejpádnější pravdu. Což vlastně usvědčuje ze stejné neznalosti i jeho.

 

Martin Tlustý.

 

 


Příloha - můj text k NON LEGE ARTIS dopisu MZ:


"NON LEGE ARTIS" dopis MZ ani netvrdí, ani jej tak nelze vykládat, že je "zakázáno provádět devitalizace".

Následkem toho, že MZ rozeslalo do všech nemocnic dopis, který konstatuje POUZE TO, že v určitých případech, by mohl být devitalizační zákrok považován za NON-LEGE ARTIS výkon, vznikl nepřiměřený strach na straně lékařů a hlavně vedení nemocnic, aby se nedostali do problémů, kdyby někomu provedli devitalizaci.

Ten
to dopis je zcela legitimní, neboť opravdu mohou nastat případy, kdy by mohla být devitalizace použita nevhodně a v případě, že by zabránila použití jiné osvědčené metody s dobrou vyhlídkou na úspěch, a sama nepomohla, BYL by to samozřejmě NON-LEGE ARTIS postup. Také kdyby se devitalizace prováděla bez dobré znalosti věci, tj. bez znalosti všech dostupných zkušeností týmu MUDr. Fortýna a RNDr. Horáka, bez konzultací s tímto týmem, atd., mohlo by to též být, samozřejmě, považováno za NON-LEGE ARTIS postup.

Z tohoto pohledu je (naneštěstí) nutno do značné míry považovat za NON-LEGE ARTIS postup způsob, jakým byly prováděny operace na 4 pracovištích, která se účastnila 1. série klinických testů.


Co je ale na "NON-LEGE ARTIS" dopisu MZ nelegitimní je jeho inte
rpretace jako "ZÁKAZU DEVITALIZACÍ". Jak u vedení nemocnic, tak u některých úředníků MZ se slabým právním povědomím, tak např. u některých členů ČChS.

Sám dopis tomu nahrává tím, že nekonstatuje druhou část pravdy, a sice, že
zrovnatak "NON LEGE ARTIS" by samozřejmě bylo, kdyby se lékař za těchto podmínek:
že by svému pacientovi již nemohl (ať z jakéhokoli důvodu) nabídnout žádnou standardní metodu s dobrou vyhlídkou na uzdravení, byl by současně dobře obeznámen s metodou devitalizace, měl by DŮVODNÉ přesvědčení, že by pacientovi mohla pomoci, pacient by byl zcela seriózně informován o všech možnostech a jejich vyhlídkách, pacient by o devitalizaci výslovně žádal a podepsal to (ev. i se svými příbuznými),
zachoval PROTI SVÉMU SVĚDOMÍ, devitalizaci by nepoužil a pacienta by nechal bez pomoci zemřít.

Z tohoto pohledu je (naneštěstí) nutno do značné míry považovat za NON-LEGE ARTIS postup to, jak se chová vedení mnohých nemocnic, často i úředníci MZ i mnoho chirurgů. Naneštěstí i sám ministr zdravotnictví tím, že nechává volný průběh misinterpretaci a zneužívání svého "NON LEGE ARTIS" dopisu tím, že nevyjádří zcela jasně druhou část pravdy o "NON LEGE ARTIS" přístupu, pokud někdo nechá někoho zbytečně zemřít, aniž by využil VŠECH svých znalostí.